O tomto závodu jsme se dozvěděli zcela náhodně. Kamarádka totiž slavila narozeniny a jelikož taky běhá, uvažovali jsme o nějakém vtipném dárku. A jelikož běhá hlavně po asfaltových cestách, nutně musela přijít myšlenka na nějaký zajímavý trail. Termínovek je na netu nepřeberné množství a na jedné z nich jsem objevil LESOBĚH. Stránky závodu vypadaly hodně dobře a rozhodování proběhlo v okamžiku. Jo, obdarovaná si udělá výlet do Veřovic a poběží desetikilometrovou distanci. A aby v tom nebyla sama, přihlásili jsme se také. Dvacítka byla jasnou volbou, protože trať slibovala krásné úseky, kudy jsme ještě neprobíhali. Svahy Veřovických vrchů totiž známe především z druhé strany hřebene.
Na výletiště lyžařského klubu, jež celou akci připravuje, jsme dorazili něco před půl desátou a zaregistrovali se. Na místě již vládla pohoda a předstartovní nervozita se proto nějak nedostavila, za což jí děkuji. Za neustálého klábosení jsem si s dalšími kamarády vyběhl na start a tím skončilo i mé třicetimetrové protáhnutí před akcí. Času na protáhnutí bude ještě dost. Úvod trasy vypadal velmi laktáto-tvorně. Krátký, ale prudký krpál dal tušit nejednomu z nás, že nohy si dneska užijí.
Po přečtení a zaškrtnutí všech přítomných na nejdelším běhu mohlo vše vypuknout. Další závod je odstartován a já v něm. Paráda! Vybíhá se hodně zprudka, drtím kopec po pravé straně a po očku sleduji Magdu s Petrou, fandící o sto šest. V závěru se chodník hodně zužuje a dělá se menší špunt, kde je nutné zpomalit. Alespoň malá chvíle na oddych.
Po výběhu na asfaltku pouštím nohy z kopce co to dá. Míjím Toma a Zuzku a vydávám se vstříc Velkému Javorníku. Do kopce volím klasicky menší, ale svižnější krůčky až se mi z nich motá hlava. Tepy letí do oblak a v duchu si jen říkám, aby neodletěly úplně. Někde před vrcholem si v podřepu hoví kámoš Luky se svou fotovýbavičkou a tak se snažím nevypadat jako z planety opic. To jde ztuha, je těžké nezapojit obličejové svalstvo naplno a dělat, že tam Luky není.
No nic, valím dál jakýmsi asfaltovým traverzem, z něhož zanedlouho odbočím do dalšího krpálu vedoucího k rozhledně na Javorníku. Teď si na chvíli odpočine srdce a pořádně se zapojí stehna. Kamenité seběhy miluji, miluji tu nejistotu při každém došlapu, miluji to zapojení některé z mozkových hemisfér přemýšlejících o tom, kam pošlu svoje tělo. Do kytek to dnes ještě nebude. Před Malým Javorníkem uhýbám spolu s dalším týpkem – Tomášem směr Kamenárka, kde se mi definitivně ztrácí z dohledu. V traverzu kolem kopce však zastihnu foťáka Lukyho a pro dnešek nahazuji další seriózní výraz do tváře. Je to legrace.
Za Kamenárkou se naše trasa odpojuje a pokračuje na Dlouhou a Krátkou. Nejdříve ale zhltnu meloun se solí, až z něj málem hážu šavli jako vojáci za dob napoleonských válek. Naštěstí se vše urovnává správným směrem a mohu tak pokračovat opět do kopce. Na Dlouhé mě čeká další z kontrol, hlásím číslo a mizím krásným kamenitým seběhem pod Krátkou. Ta je krátká ze všech stran a z druhé strany pod ní mě další kontrola usměrňuje na nejzábavnější úsek celého závodu. TRAIL jak má být, úzký, technický, místy o hubu. Užívám si ho plnými doušky a jásám nadšením. Stezkou se dostanu na další delší asfaltový úsek stávající se malým osobním utrpením, u kontroly dávám vodu a pokračuji v lesoběhu. Nic netrvá věčně a další kontrola mi ukazuje směr do kopce, k dalšímu traverzu tentokrát již v terénu. Předbíhá mě jeden typos. Lesnická cesta se mění v lesní stezku a opět si pískám blahem. Slovo LESOBĚH zde nabírá na obrátkách a jsem potěšen, že se mi pořadatelé trefili do vkusu.
Před cílovou loukou se nádherným chodníkem a dalším sešupem dostávám před dalšího borce. Poslední kontrola a bájo úsek mimo cesty, kde se zas na chvíli zapojí kotníky. A hádejte, koho potkám před finále? Zrcadlovka loví mé duševní pocity z vnějšku, nestihnu ani zamávat a vidinou cíle se ženu k němu. Překvapí mě jen prudký stoupáček mezi loukami. Slyším lidi, slyším fandění. Krásný a rychlý závod je po proběhnutí cílovým obloukem za mnou. Škoda, že jsem někde zevloval a nestlačil čas pod dvě hodiny (02:02:35), ale co už. Jsem spokojen.
Díky všem co se podíleli na zorganizování skvělé akce! A díky Máji a kamarádům, že byli u toho 😀
Kdo je na výsledky, pak tady.