O víkendu 26. – 27. ledna 2013 se konala další z akcí pro drsné ženy a muže – 24 hodin na Lysé hoře, které jsem se opět účastnil. Tentokrát se přidal i Honza.
Brzo ráno jsme vyrazili do Ostravice, abychom se mohli zaregistrovat, vyzvednout si jakési reklamní cancy a tak. Ubytování jsme měli ve společných prostorech hotelu Sepetná, který poskytoval zázemí pro letošní ročník. Myslím, že se předvedli v tom nejlepším světle.
Jelikož byl start závodu umístěn v areálu pily, museli jsme sejít dolů, abychom mohli zase nahoru. Přijela nás podpořit i Magda, se kterou jsme se potkali kousek pod Sepetnou a šli pak na start.
Závod, po předchozích úvodních prohlášeních a poděkováních, byl odstartován chvíli po 11 hodině a my se vydali vstříc hoře. Začátek proběhl v docela solidním tempu, snažil jsem se to moc nepřepálit a pokud to půjde, tak běžet. Po úvodních pár set metrech se celý had napojil na okruh, ze kterého jsme vypadli až ráno.
Cesta byla hezky ušlapaná a tvrdá, takže do kopce se dalo běžet či jít co tělo dovolilo. Nejdrsnější úsek byla zkratka mimo značení víceméně kolmo na vrstevnice, která končila až nad Lukšincem, kde se kousek pokračovalo po červeném značení. Následovala pohodová rovinatá cestička zakončená lesní zkratkou. Ta nás zavedla na modrou značku pokračujíce na vrchol Lysé hory. Zpátky se běželo po červené, žluté a modré značce k hotelu Sepetná. To by bylo asi vše k popisu okruhu.
Ve srovnání s loňským ročníkem resp. s okruhem, se mi jevil tento jako povedenější. Jelikož byla trasa o něco málo protáhnuta, nenabyl jsem pocitu monotónnosti a trasu jsem si hezky užíval. Obzvlášť pak nekonečný hang, zakončený brutálním stoupákem a seběh z kopce, ze kterého mě bolí stehna ještě teď.
Jelikož jsem se cítil fyzicky a psychicky o něco málo připravený a věděl jsem co mě asi čeká ( hlavně to utrpení v noci), přemýšlel jsem nad počtem okruhů. A i když byl letos okruh o něco delší, chtěl jsem překonat jejich počet.
Při prvním kole šlo vše jako po másle, nahoru vydupu něco málo přes hodinu a dolů pod půl hoďku. Snad jsem nějak nepřepálil tempo, cítím se však skvěle a ani se nezastavuju v depu a pokračuju rovnou druhým okruhem.
Kousek si popoběhnu a od transformátoru raději svižně jdu, abych mohl uhnout do masakrujícího úseku. Asi v půlce pociťuju mírnou únavu a pro jistotu se na chvilku zastavím a střelím do sebe nějaké „chemikálie“. Třeba mi bude líp. Moc teda není. Na kopci stoupáku mám chuť hodit šavli do lesa. Raději se však za někoho zavěsím a snažím se nevnímat sebe ani okolí. Nemyslím na nic, vím jen, že Magda stojí nahoře a čeká, kdy se objevím. Na rovince v malenovickém kotli si trochu dáchnu a nohy se dostávají pomalu do tempa. Křeče v břichu však nepolevují. Brutus. Sjezdovka je poslední výživná část celého stoupání. Pak už jen z kopce, tam bude možná lepší. Z dálky vidím Magdu, její povzbuzování mě nakopává a přichází i první úsměv v tomto kole. Zachrání mě povolený doping – pusa na tvář, vlídné slovo a vědomí toho, že teď je to jen z kopce. Za novou bezručovkou se rozebíhám a serpentinami pokračuju na Větry, kde musím zvolnit. Při běhu mě lehce bolí břicho a trochu mám křeče. Asi za ¾ hodiny jsem dole. Nasazuju strategii – 2 kola a 1 zastávka a tak se rychle převleču, nahážu do sebe něco málo těstovin a colu. Mezitím přichází Honza, kterému taky není dobře – stejné problémy jako všichni ostatní kolem.
Pro třetí stoupání na Lysou volím pouze rychlou chůzi. Tělo se dalo do pořádku a je mi zase dobře. Je zajímavé, jak se při podobných závodech dokáže tělo vzpamatovat a nebo zase naopak. A to v docela rychlém sledu za sebou. Jednou euforie, podruhé krize a zoufalost. Z nejprudšího stoupání jsem za chvíli venku a ani se nijak zvlášť nezastavuju. Nesmím ale zapomenout na pitný režim. Ten se v zimě ne moc snadno dodržuje. Tělo nemá potřebu pít a tak může dojít k dehydrataci. Asi kilometr dlouhou rovinku se snažím běžet nebo spíš cupitat. Kolem je na co se dívat, je vidět relativně daleko a člověk alespoň na chvíli zapomene na plynutí času. Dolů z Lysé to jde dobře, čas mám však o něco horší. V Sepetné se jen občerstvím, doplním vodu do vaku na zádech a pokračuju do 4. kola.
Začíná se zvedat vítr, zatím moc to nevnímám. Do kopce se mi daří rubat co tělo vydrží, rovinku už ale neběžím a raději rychle jdu. Při sebězích začínám cítit mírnou bolest ve stehnech. Dá se to zkousnout, jako mnoho nástrah na trati. Člověk v noci nějak otupí, sleduje jen kužel světla před sebou, nemyslí na nic a jen jde a jde a jde. Není úniku, svítat bude kdoví kdy a taky kdo ví, co se do rána stane. Vydržím či ne? V hlavě to někdy zahlodá, ale musím myslet pozitivně. Po čtvrtém kole si dávám plánovanou přestávku na rychlé převlečení a najezení. I když na jídlo nemám moc chuť. Snažím se více pít, což je pro mě venku dost problém. Studený a zmrzlý ionťák mi „rozežírá“ trubky a žaludek.
Páté a šesté kolo se mi slévají dohromady. Vybavuji si z nich stejné pocity, vítr, vítr, ještě větší vítr, zima, zamrzlá hadička od pití, stehna v prdeli, svítící města pode mnou, svítící hvězdy nade mnou. Spousty lidí už odpočívají v depu a na pokojích a zástupy turistů se zmenšily na minimum. To vše lze sledovat ze svahu Lysé, pár čelovek za mnou, pár čelovek přede mnou. A nahoře banda super lidí, kteří povzbuzují dnem i nocí, což je od nich moc milé. Vždycky jsem se těšil na poslední úsek, když jsem se zaposlouchal do zvuku zvonků a zvonečků. V pátém kole se ještě dá běžet, což nejde říct o kole šestém, kde jsem při rozběhnutí málem upadl na hubu. Cítím se jako kdyby mě někdo přepadl na ulici a surově zbil. Lysá nedá nic zadarmo. Přichází přestávka, kterou dělám tradičně po dvou kolech. Honza leží ve spacáku a podřimuje. Dělám asi rachot a tak ho vzbudím a kecáme o dojmech a zážitcích. Potřebuju si dát větší pauzu, zmrzlý jsem jak herinek a nahoru se mi moc nechce. Proto se nadlábnu těstovin, převleču do suchého, namažu nohy a na půl hodinu vytuhnu. Do toho mi posílá Magda pozvbuzující sms, že mám ještě dost času na dvě kola a že jsem v kategorii nějak mezi 10. a 20. místem. „Super“, říkám si. Ještě dvě kola, mám chuť zkočit ze skály. Ale pro tyhle pocity podnikám podobné akce. Hlava je vyšťavená z neustálého nucení se někam jít, pořád dokola a nemá to konce.
No nic. Hlava prozatím vítězí a jdu se poprat se sedmým kolem a se sebou samým. Do kopce se mi jde perfektně, předcházím spousty lidí. Někteří z nich mi to však natřou při seběhu. Nahoře je snad vichřice, mám pocit, že mě vítr sundá z kopce. Přes hubu mám šátek, na hlavě kapuci a vše navíc hezky namrzá. Opravdu výživné. Celou zpáteční cestu z kopce se peru s posledním větrným zážitkem. Fyzicky bych měl na to, dát ještě jeden okruh. Avšak hlava stávkuje a není schopna najít další motivaci. Dívám se v Sepetné na průběžné výsledky, průběžné 21. místo v kategorii. Když dám ještě jedno, budu do patnáctky. Super, ale mě se už fakt nechce a když vidím Honzu, který si pomalu balí věci, vše se zlomí a nahoru už nejdu. Což mě mrzí doteď.
Závod to byl však perfektní, lepší zázemí než vloni, vstřícné holky na občerstvovačce, milí a usměvaví organizátoři a i to počasí (ač větrné) bylo vydařené. A nakonec se mi podařilo ujít i více kol než posledně.
V autě jsem se zapřisáhl, že na LH24 UŽ NIKDY!!! Ale časem všechny pocity vykrystalizovaly a tu osmičku a možná i devítku půjdu PŘÍŠTĚ URČITĚ překonat 🙂
Díky všem za podporu, především Magdě, která mě hnala dopředu. Mrzí mě to osmé kolo, do kterého jsem už nešel…
Lysá hora 24 – 2013 – oficiální výsledková listina
| Pořadí | Název týmu Lokace |
Jméno | Příjmení | Kategorie | Věk | Složení | Tým | MEZIČAS / POČET KONTROL NA LH | UZAVŘENÉ OKRUHY |
| 1 | Chilli Maniacs Zašová |
Pavel | Škabraha | jednotlivec | 21 až 30 | muži | 9 | 7x (2013-01-27 05:46:03) |
7x (2013-01-27 06:50:23) |
Mezičasy na kontrolách HS (hotel Sepetná) a LH (Lysá hora)
| stanoviště | čas | diff | kolo | čas kola |
| HS | 2013-01-26 11:05:08 | start | ||
| LH | 2013-01-26 12:18:26 | 01:13:18 | ||
| HS | 2013-01-26 12:47:37 | 00:29:11 | 1. | 01:42:29 |
| LH | 2013-01-26 14:13:39 | 01:26:02 | ||
| HS | 2013-01-26 14:57:31 | 00:43:52 | 2. | 02:09:54 |
| LH | 2013-01-26 17:08:37 | 02:11:06 | ||
| HS | 2013-01-26 17:51:07 | 00:42:30 | 3. | 02:53:36 |
| LH | 2013-01-26 19:34:15 | 01:43:08 | ||
| HS | 2013-01-26 20:21:16 | 00:47:01 | 4. | 02:30:09 |
| LH | 2013-01-26 22:42:32 | 02:21:16 | ||
| HS | 2013-01-26 23:27:38 | 00:45:06 | 5. | 03:06:22 |
| LH | 2013-01-27 01:11:31 | 01:43:53 | ||
| HS | 2013-01-27 02:09:29 | 00:57:58 | 6. | 02:41:51 |
| LH | 2013-01-27 05:46:03 | 03:36:34 | ||
| HS | 2013-01-27 06:50:23 | 01:04:20 | 7. | 04:40:54 |